Střela s dutou špičkou: konstrukce a účinek vysvětleny

Střela s dutou špičkou je druh střely, která má na špičce dutinu. Při nárazu se díky ní střela rozvine, tedy se od špičky zvětší její průřez. Průřez střely se může rozvinutím více než zdvojnásobit, takže střela předá cílovému tělu více energie. 

Pokud střela uvízne, předala veškerou energii tělu zvěře. Při průstřelu má naopak ještě dostatek zbytkové energie, aby tělem zvěře prošla. Průbojnost střely je tedy v protikladu k předání energie v těle zvěře.

Střely s dutou špičkou se díky dutině mohou deformovat výrazněji a rychleji než poloplášťové střely, takže projektil dosahuje vysokého zastavovacího účinku. Ve srovnání se střelami, které se deformují méně, je u těchto střel předání energie nižší. 

Pro zvýšení deformace bývá v dutině často odkryté olověné jádro. Dutá špička může být nezávisle na tom zakrytá balistickou špičkou, která zlepšuje letové vlastnosti. Balistické vlastnosti se zlepšují také tím, že se těžiště posouvá ke dnu střely. 

Míra rozvinutí závisí také na rychlosti střely při nárazu. Čím je rychlost vyšší, tím větší síly působí na projektil zepředu a zahajují jeho rozvinutí. Obecně platí, že většina střel je navržena tak, aby k rozvinutí potřebovala rychlost 300 m/s nebo vyšší.