
Nejvýhodnější vzdálenost nástřelu je důležitý balistický údaj pro puškové náboje. Střelci podle něj mohou posoudit, jak plochou dráhu letu má jejich střelivo.
Udává se v metrech a označuje vzdálenost, ve které se dráha střely podruhé protne se záměrnou osou, za předpokladu, že se od ní předtím v žádném bodě neodchýlí o více než 4 cm.
K tomu, že se záměrná osa a dráha letu protínají dvakrát, dochází z následujícího důvodu:
Záměrná osa je pomyslným prodloužením puškohledu. Dráhu letu protíná dvakrát, protože je zakřivená. Střela totiž vlivem gravitace a odporu vzduchu postupně ztrácí výšku i rychlost. Aby se to vyrovnalo, nastaví se puškohled tak, aby mířil mírně dolů. Dráha střely a záměrná osa se tak poprvé protnou několik metrů před ústím hlavně.
Střela tedy nejprve letí nad záměrnou osou (a poprvé ji protne krátce před ústím hlavně), pak ale ztrácí výšku a protne záměrnou osu podruhé.
Pro nejvýhodnější vzdálenost nástřelu platí, že dráha střely musí být ve vzdálenosti 100 m nad záměrnou osou. Při nastřelování to znamená, že střela musí zasáhnout cíl 4 cm nad bodem záměru.
Čím plošší dráhu letu má střelivo, tím dál od ústí hlavně leží druhý průsečík dráhy letu a záměrné osy. Čím vyšší je tedy GEE, tím plošší dráhu letu má střelivo.