
Ráží se u střeliva do kulových zbraní obecně rozumí údaj o vnějším průměru střel. Často se však jako ráže označuje také typ náboje nebo střeliva.
Například u ráže 7 x 64 má střela průměr přibližně 7 mm a délka nábojnice (bez střely) činí 64 mm.
Existují stovky různých ráží kulových zbraní, většina výrobců zbraní se však omezuje na výběr přibližně dvaceti ráží.
Názory myslivců se ale rozcházejí i v tomto výběru: když se na ráže zeptáš různých zkušených myslivců, je velmi pravděpodobné, že od každého uslyšíš něco jiného, což může vést jen k ještě většímu zmatku.
Při výběru ráže proti sobě v zásadě stojí dva faktory:
Čím větší a výkonnější náboj, tím jistěji zůstane zasažený kus zvěře po výstřelu na místě, tedy zůstane ležet tam, kde byl smrtelně zasažen. Zvěři tak ušetříš zbytečné utrpení a sobě namáhavé dosledování. Na druhou stranu větší ráže při výstřelu více poškodí zvěřinu nebo kůži, což mluví ve prospěch co nejmenší ráže.
Větší a silněji nabité střelivo navíc způsobuje větší zpětný ráz a úsťový záblesk, což může být pro střelce nepříjemné a zhoršit přesnost výstřelu. V očekávání silného zpětného rázu a hlasité rány mají mnozí střelci u velkých ráží tendenci „cuknout“, tedy při výstřelu sebou trhnout a strhnout zbraň.
Při výběru ráže jde tedy v zásadě o nalezení správné rovnováhy mezi účinkem a šetrností.
Důležitou roli hraje také cena. Větší a výkonnější ráže nejsou vždy dražší, náročné a nákladné na pořízení bývají spíše speciální a vzácné ráže.
Nejdůležitějším faktorem při rozhodování je druh zvěře, na kterou budeš lovit. Například na jelena evropského je potřeba mnohem větší průbojnost než na lišku.
Příliš velká ráže může být u drobné zvěře dokonce nevýhodou, pokud střela opustí tělo zvěře, aniž by předala svou energii. Pro představu: když na krátkou vzdálenost vystřelíš velkou ráží na lehkou zvěř, například srnčí, může střela projít tělem, aniž by se rozpadla nebo rozevřela. Její účinek by pak byl jako u celoplášťové střely, tedy nedostatečný.
V následujícím textu popíšeme nejběžnější ráže kulových zbraní a druhy zvěře, na které se s nimi dá lovit.
Začínajícím myslivcům se doporučují co nejuniverzálnější ráže.
Skupina nejmenších ráží používaných k lovu začíná anglosaským označením „.22“: ráže .22 lfB, .22 Winchester Magnum a .22 Hornet mají průměr střely pouze 5,6 mm a v Německu jsou povolené jen k lovu škodné. Na rozdíl od větších ráží, které jsou k lovu škodné také povolené, způsobí tato skupina ráží jen malé poškození kožešiny, takže ji lze všestranně využít. Pro srnčí zvěř platí oproti ostatní spárkaté zvěři nižší limity, a to jak pro průměr střely, tak pro její dopadovou energii. Proto je střelivo od .222 Remington (5,6 x 43 mm) povolené k lovu srnčí zvěře, ale jak už bylo zmíněno, ne k lovu jiných druhů spárkaté zvěře. Rozdíl oproti kategorii „.22“ spočívá v silnější prachové náplni, což je vidět na delší nábojnici.
V této souvislosti se běžně používá také označení „malorážka“. Historicky do této kategorie patřilo puškové střelivo s průměrem střely menším než 7 mm, dnes je horní hranice malorážky 5,6 mm. Nejběžnější malorážkou je .22
Pro všechny druhy spárkaté zvěře větší než srnčí je v Německu povolené střelivo, jehož střela má průměr alespoň 6,5 mm a dopadovou energii ve vzdálenosti sto metrů alespoň 2 000 joulů.
Zní to velmi technicky, ale nejběžnější ráže, které tyto požadavky splňují, jsou anglosaské .270 Winchester (7 × 64,5 mm), .308 Winchester (7,62 x 51 mm), .30-06 Springfield (7,62 x 63 mm), .300 Winchester Magnum (7,62 x67 mm) a německé 6,5 x 57, 7 x 64, 7 x 65 R, 8 x 57 IS, 8 x 68 S a 9,3 x 74 R.
Od průměru střely 9,53 mm (0.375 inch) se mluví o velké ráži. Myslivci ale často řadí mezi velké ráže také rozšířenou ráži .300 Winchester Magnum, přestože kvůli menšímu průměru střely tuto podmínku vlastně nesplňuje.
Každá ráže má různé balistické vlastnosti, například zakřivení dráhy letu, rychlost střely nebo dopadovou energii v cíli. Obecně ale platí, že čím delší je nábojnice, tím plošší je dráha letu, což usnadňuje míření na větší vzdálenost. Na druhou stranu se zvyšuje zpětný ráz a případně také záblesk u ústí hlavně při výstřelu.
Je třeba také počítat s tím, že se různé střelivo stejné ráže může chovat odlišně podle laborace. I při stejné ráži se může lišit složení střel nebo zápalných náplní, a tím i balistické vlastnosti.
Přehled nejdůležitějších přibližných údajů:
V0 = rychlost střely u ústí hlavně
E0 = energie u ústí hlavně
| Ráže: | Metrické rozměry: | V0: | E0: | Oblast použití: |
| .22 Win | 5,7 x 27 mm | 500–670 m/s | 410–440 J | Lov do pastí |
| .22 Hornet | 5,7 x 35 mm | 612–930 m/s | 640–1160 J | Drobná zvěř (až do jezevce), husy |
| .222 Remington | 5,6 x 43 mm | 900–1100 m/s | 1300–1700 J | do srnčí zvěře |
| .270 Win | 7 × 64,5 mm | 933–957 m/s | 3840 J | horský lov, jeleni, černá zvěř, lov losů |
| 7 x 57 | 7 × 57 mm | 720 m/s | 2900 J | univerzální |
| 7 x 64 | 7 x 64 mm | 779–969 m/s | 3200–4154 J | univerzální |
| 7 x 65 R | 7 x 65 R | 820–920 m/s | 2200–3700 J | univerzální, 7 x 64 pro zbraně se sklopnou hlavní, kvůli okraji je náboj o něco větší, ale prachová náplň o něco menší |
| .308 Win | 7,62 x 51 mm | 785 m/s | 3500 J | univerzální |
| .30-06 Spr | 7,62 x 63 mm | 820–900 m/s | 3200–4126 J | univerzální |
| 8 x 57 IS | 7,92 × 57 mm | 750–900 m/s | 3600–4100 J | univerzální |
| 8 x 68 S | 8 x 68 mm | 870–990 m/s | 5200–5570 J | silná vysoká zvěř, horský lov |
| 9,3 x 74 R | 9,3 x 74 mm | 662–853 m/s | 3400–5045 J | silná vysoká zvěř, horský lov, GEE přes 200 m |
| .300 Win Mag | 7,62 × 67 mm | ca. 910 m/s | 5000 J | silná vysoká zvěř, horský lov |
Nejběžnější ráže brokovnic v Německu jsou 12, 16 a 20, přičemž největší průměr hlavně má nejnižší číslo.
Důvodem je, že převod vychází z poněkud svérázného výpočtu:
Pro stanovení ráže brokovnice 12 bylo z jedné anglické libry olova vytvarováno 12 stejně velkých kuliček. Průměr jedné z těchto stejných kuliček odpovídá průměru ráže 12. Podobně se určí ráže 16, když se z jedné anglické libry olova vytvaruje 16 stejných kuliček. Průměr jedné ze 16 kuliček je menší než průměr jedné z 12 kuliček, a proto je menší i průměr hlavně.
Ráže brokovnice 20 byla stanovena podle stejného výpočtu.
Úplné označení ráže zahrnuje také délku nábojnice vystřeleného náboje této ráže. Z brokovnic lze ale střílet i náboji kratšími, než dovoluje nábojová komora, což může mít negativní vliv na výkon při střelbě.
U nábojů se kromě ráže a délky vystřeleného náboje uvádí také průměr jednotlivých broků. Z téže brokovnice lze střílet broky různých velikostí.
Zajímavé a informativní články na toto téma najdeš také u našeho prémiového partnera, mysliveckého magazínu Jagdzeit. Například v přehledu všech článků o rážích.