Doražení zvěře

Aby bylo možné vždy provádět etické a čisté výstřely, chodí téměř všichni myslivci pravidelně na střelnici a trénují své střelecké dovednosti. V praxi je to ale jako všude jinde, občas se stane chyba nebo něco nevyjde podle představ. Zejména při naháňkách nelze vyloučit minutí nebo špatně umístěný výstřel. 

Po špatně umístěném výstřelu, který zanechá kus zvěře postřelený, je rozhodující, jak se zachováš. Nejdůležitější je co nejdříve postřelený kus najít a rychle ukončit jeho utrpení. Ne vždy je možné provést čistý dostřel dlouhou nebo krátkou zbraní. Proto má smysl nosit s sebou i chladnou zbraň, kterou lze utrpení kusu ukončit odborným odkazem.

Pokud se kus podařilo najít jen s pomocí upotřebitelného psa, je nyní na psovodovi, aby ho odkazil. Zná loveckého psa pracujícího na kusu, ví, jak se v takových situacích chová, a dokáže jednat tak, aby psa neohrozil.

V každém případě je třeba dbát na to, aby byl kus čistě a eticky odkazen. V této souvislosti se ustálila metoda, při níž se hrot čepele přiloží za pravou lopatku a čepel se vede mezi žebry šikmo dolů doleva. Poté by se měla čepel pohybovat nahoru a dolů. Řez mezi žebry se tak rozevře a zničí se orgány v hrudní dutině. Je také třeba dbát na to, abys ke kusu pokud možno vždy přistupoval zezadu a před vytažením tasené zbraně ho dobře zafixoval. K tomu je obvykle potřeba využít vlastní tělesnou hmotnost. Vždy je třeba myslet na vlastní bezpečnost i na bezpečnost případných spolumyslivců a loveckých psů.

Někteří myslivci sice znají a používají i jiné metody odkazování, ty jsou však často obtížnější a při nesprávném provedení prodlužují a zhoršují utrpení kusu.

Důležité je také použít ke zkrácení utrpení správný nástroj. Zejména u silných kusů větších druhů zvěře je třeba dbát na dostatečně dlouhou a širokou čepel. Velké lovecké nože se širokou čepelí a waidblatty se k odkazování velmi dobře hodí.